Smíchovská truhlíková koupací párty

Rebelie v ulicích Prahy. Koupání v nesmyslných betonových květináčích pořízených za evropské dotace.

Satirický aktivismus, jehož cílem bylo upozornit nenásilnou a zábavnou formou na nesmyslnou instalaci ohromných truhlíků do ulic pražského Smíchova.Původním posláním těchto betonových monster bylo „snížit vliv imisí“ v intravilánu díky osazení stromů. Na celý projekt byla v roce 2012 napasována evropská dotace o výši dvaadvaceti milionů korun. Květináče od první chvíle začaly překážet na chodníku, lidé najednou nemohli projít s kočárkem a dokonce se stala dopravní nehoda, při které automobil do překážky narazil. Záchranáři a hasiči si stěžovali, že nemohou zastavit na chodníku v případě zásahu. Zkrátka na hlavu postavený nápad, a to ještě ve chvíli, kdy v mísách ani nebyla hlína se stromy. Navíc, prostor pro kořeny podle několika odborníků nestačil na pořádné zakořenění.

Nám (Anarch architektům – mně, Honzovi Gašpárkovi a Kubovi Kopeckému) tento projekt připadal od začátku důkladně pitomý, a proto jsme přišli s vlastním alternativním využitím, které lépe odpovědělo potřebám Pražanů – vytvořili jsme veřejné vany na koupání. Napustili jsme dva květníky vodou z Vltavy a uspořádali zahajovací ceremoniál, při kterém nechybělo šampaňské, slavnostní proslov, vodní hrátky ani akvabely. Naším cílem bylo vzbudit v obyvatelích zájem o zjevně problematický zásah do veřejného prostoru. Podle našeho příkladu si nyní lidé mohli napustit komunitní vanu před svým vlastním činžákem či zkrátka vzkázat svým zastupitelům zřetelný vzkaz, že takovou hovadinu před domem prostě nechtějí.

Jak jsme se díky koupání v truhlících stali slavnými

Akce se fantasticky vydařila a my se přes noc stali mediálními hvězdičkami. Dramatický titulek v Lidových novinách, naše “řádění” očima TN.cz, galerie na E15. Dokonce jsme získali “respekt” čtenářů týdeníku Respekt, kde o akci vyšel obsáhlejší článek. A co by to bylo za mediální slávu, kdyby chyběla zpráva v Blesku. Vrchol všeho nastal, když o koupačce napsali Poláci. Najednou celá republika, tedy skoro celá Evropa řešila truhlíky na Smíchově. Na zasedání zastupitelstva se věc v krátkosti probírala, aby během následujících týdnů a měsíců došlo k zásadním změnám:

městská část nechala přemístit truhlíky z frekventovaných chodníků na jiná místa
starosta to neustál úplně dobře
lidé si z truhlíků udělali ještě spoustu legrace
několik tvůrců a architektů přišlo s vlastními nápady, jak betonáče využít ku prospěchu všech
skupina aktivistů dokonce ukradla zasazené stromky z květníků a vysadila alej na nábřeží Vltavy
Adam Gebrian na truhlíkách ve svém pořadu Gebrian versus nenechal nit suchou a pořádně jim to nandal
město nechalo nakonec většinu truhlíků sestěhovat na zbytkové plochy uprostřed křižovatek, kde ty krabice stojí doposud na zelené trávě i se uvnitř zasazenými usychajícími stromy

Příběh smíchovských květináčů nekončí

Protože od naší povedené koupačky uplynulo již pět let a podmínky dotačního programu byly papírově naplněny, městská část se rozhodla se škopky něco udělat. Nabízí je k prodeji či k pronájmu a vlastně nikdo moc neví, co s nimi. Přitom jsme jim dali tak skvělou inspiraci, jak z nich vytvořit veřejné vany pro občany Prahy. My dění okolo truhlíků stále po očku sledujeme, jsme raději ve střehu a máme naše čerpadla a hadice připravené, kdyby městskou část zase napadla nějaká blbina. Závěrem nebudu skrývat své mírné zklamání, že Praha 5 nedala mně, Kubovi a Honzovi za pěknou propagaci jejich fantastického nápadu každému alespoň jeden truhlík zdarma jako dárek.

Obsáhlý rozhovor o našem koupání nakonec vyšel také v knize Aleny Rybníčkové Happening: Mezi záměrem a hrou.

Skvělé video celé akce od Martina Pulce: